Borderky Redy a Trixi Z Černobílých

Pokusné záhlaví

Aktuality

Co nového u nás

Jmenuji se Redy a budu odteďka psát stránky místo paničky, neb jsem to okoukala u brášky a hlavně mi to půjde určitě lépe než paničce, jako ostatně všechno.
 Protože jsem nezmar, jak tvrdí panička, chodila jsem teď vždy v sobotu na hodinu agilit (to mě baví), hodinu poslušnosti (z toho mě baví akorát překážky a aport) a nakonec jsem si šla hrát s hodnýma pánama šupákama, který jsou lepší než panička, protože si se mnou hrajou až do jejich celkového vyčerpání (všimněte si že do jejich vyčerpání, já bych si totiž mohla hrát klidně do večera bez přestávky). Na agility chodíme k tetě Šimoně, která je ale vždy doprovázena mojí největší nepřítelkyní Rikou, kterou nesnášim. Vždycky kolem mě hopsá a štěká na mě a já jí pak cvakám u hlavy zubama a ona mě pak kousne, mrcha.Už se nám kvůli tomu všichni smějou, ale já jí stejně nebudu mít ráda. Taky teď panička vymýšlí jiný tety, který by jí učili běhat agility (já to narozdíl od ní všechno už umím). Teď jsme byli u Moniky, která má kolii a s tou se kamarádim. Vlastně se tam kamarádim se všema. Když jsme tam poprvé přišli, tak se mi je podařilo všechny rozběhat, lenochy líný. Pořád by akorát koukali na páníčky. K Monice budeme chodit ve středu a v neděli, takže v sobotu už nemusím chodit rozčilovat Riku.
 V sobotu teda chodíme na cvičák do Jinonic. Panička mě chce připravit na nějaký zkoušky z poslušnosti, ale já se jen tak nedám. Už máme prý natrénováno na ZOP a ZZO, což sice nevim, co má jako být, ale bohužel tam prý ještě není zábavné zakusování šupáků, ale třeba když je udělám, tak pak bude i to. Taky mě už učili stopovat. Paničku schovanou v úkrytu najdu hnedle, když jde panička se mnou, tak jdu taky po její stopě, ale jen protože mě na konci čeká prasečí ouško a to já ráda. Jinak šupáci na cvičáku jsou na mě hrozně hodný a mají mě rádi. Prý mi to jde a možná ze mně i něco bude. Ale ještě nekoušu do rukávu, jako velký kamarádi. Dělaj si ze mě srandu, že by mě ten rukáv převážil. Jinak jsem jako pitbul, co držim, to už nepustim. Ani když mě lochtají na nose nebo nade mnou mávají klackama. Taky už zkoušeli kolem mě práskat bičem, ale to mě rozčílí ještě víc a začnu na šupáky děsivě štěkat a vrčet. Hlavně se mi líbí, že vždycky couvají oni, když se tvářim dostatečně sveřepě. Jsem prostě hrůzostrašný pes.
 
Jsi zodpovědný za to, cos k sobě připoutal